TOPlist

Exponát měsíce / Z muzejních sbírek

historické sáně a lyže - leden 2020

historické sáně a lyže
 
Ještě v 19. století lidé vnímali zimu spíše jako období, které jejich život ohrožuje, jelikož sníh většinou odřízl jejich obydlí od okolí. Chudí lidé neměli dostatek jídla a materiálu na topení, v domech bylo chladno. Snad jen děti měly ze sněhu a ledu radost, protože se mohly klouzat či stavět sněhuláka.
Vnímání zimy jako život ohrožujícího období se začalo měnit až později, když nastal rozvoj dopravy, zlepšila se lékařská péče, lidé se začali stěhovat do měst a začali cítit potřebu odpočinku na čerstvém vzduchu. To vše vedlo poté k rozvoji lyžování a sáňkování. 
Lyže a saně původně sloužily k dopravě. Saně byly poháněny spřežením (taženým koňmi, soby či severskými psy), lidskou silou nebo gravitací. Později se staly prostředkem k provozování zimní aktivity (sáňkování), která byla zpočátku dostupná jen elitě. Teprve potom se začaly saně využívat k přepravě turistů. Novodobé sáně k nám přišly na přelomu 19. a 20. století. Začaly vznikat trasy pro saně, byly pořádány výlety na saních, které táhly koně. 
Počátky lyžařského sportu jsou spojovány s Norskem, odkud se lyže dostaly i k nám. Masový rozvoj této zimní aktivity nastal v Krkonoších. Lyžování bylo diskutovaným tématem i na Humpolecku, což dokládají i níže uvedené úryvky z článku s názvem Jezděte na lyžích, který vyšel v měsíčníku Zálesí v roce 1925.
 
„Co myslíš, dá se u nás jezditi na lyžích? Dá a velmi pěkně. Zima je u nás vytrvalá a sněhu každou zimu dosti. A kdyby bylo tolik sněhu jako minulé zimy, museli bychom říci, že se naše Zálesí hodí pro lyžování znamenitě.”
„Vyjeď si na lyžích na Havlův kopec k Hněvkovicům a lyžování se ti zalíbí. Zanecháš pak všech jiných sportů, lyžování neopustíš, dokud budeš lyžemi vládnouti.“
„Ani nenapadlo krkonošským lesníkům, kteří při krmení zvěře první užívali lyží, dovezených k nám z Norska asi před 50 lety, že bude nyní jezditi na nich kde kdo, i školáci v Krkonoších do školy. Proč by nemohli jich užíti lidé jdoucí po práci třeba z Rozkoše, Vilémova, Vystrkova, Hněvkovic, Jiřic. Humpolec leží v dolíku. Lyžař by byl dole ihned. V Krkonoších nejezdí jen sportovci, tam jezdí od školáků počínaje každý, kdo jde přes pole. Na našem Zálesí je všude svahů dost.“
„Ani bys nevěřil, že minulé zimy bylo v Humpolci asi 50 lyžařů. Ovšem nejezdívali pohromadě. Letos ustavil se i v Humpolci lyžařský spolek jako odbor Sokola humpoleckého.“
„Lyžařské potřeby kupovali jsme obyčejně z Krkonoš nebo z Valašska na Moravě. Nyní je mají ve výběru na skladě i naši obchodníci v Humpolci.“
Zálesí 
 
 
 

článek vyšel v lednovém čísle Zálesí 2020 (57. ročník)