Muzeum Humpolec

Exponát měsíce / Z muzejních sbírek

obuvnická fidlátka - červen 2021

obuvnická fidlátka

Předchozí měsíc jsme představili šicí stroj, tentokrát se zaměříme na obuvnické nářadí (fidlátka) a ševcovské řemeslo obecně.

Ševci se v raných dobách věnovali i jinému zpracování kůže než výrobě bot – šili rukavičky, opasky, měchy a brašny, takže zastávali i pozdější řemeslo sedlářské. Pro zhotovení obuvi se užívaly jak plstě, tak zejména vyčiněné kůže – usně. Ševci si zpočátku sami kůže připravovali, takže ovládali i řemeslo koželužské. Nejčastěji to byly hověziny, teletiny, kozinky, vyšší vrstvy pak nosily obuv z drahých tkanin – brokátu, hedvábí, a nechybělo ani zdobení korálky, kovovými ozdobami nebo prostřihováním.

Ševci se dělili na dvě skupiny: Novotníci, novětníci, nováci šili novou obuv z nových materiálů a vetešníci (ševci obuvi vetché), refléři, prťáci, příštipkáři opravovali starou obuv. Obě skupiny měly také určena místa na tržištích. Nováci vystavovali zboží na stolech, kdežto vetešníci stávali na méně významných místech a své zboží rozkládali na zemi.

Zpočátku měla každá skupina svůj cech. Nováci však občas opravili i starou obuv a vetešníci vyrobili nové boty, proto mezi nimi často docházelo ke sporům, a tak později došlo ke sloučení obou cechů. Dělba práce byla taková, že mistr dělal náročnější práci – botu naměřil a nastříhal, tovaryš ji pak sesazoval dohromady a učeň zpravidla opravoval obnošené boty. Stejně, jako jiné cechy, měli i ševci svůj cechovní praporec, pečeť a cechovní truhlici, do níž se platily pravidelné příspěvky, poplatky za vstup nových členů nebo za mistrovské zkoušky. Na praporcích bývali často zobrazeni patroni ševců sv. Kryšpín a Krispinián.

Ševcovské řemeslo u nás vzkvétalo až do doby nástupu průmyslové strojní výroby obuvi, zejména Baťových závodů ve Zlíně, ty dodávaly na trh levnější výrobky, a ševci tak přicházeli o práci. Jejich činnost se tedy omezila na údržbu a opravu starší obuvi.

Obuvníci si upravovali různé materiály ruční pilkou s drobnými zoubky, kterou se dalo řezat dřevo i kůže. Kůži odřezávali noži zvanými knejpy, vyráželi sekáčkem ve tvaru vidličky a jako podložka sloužily kameny. Před šitím se kůže propichovala šídly.

Hřebíčky, příp. dřevěné floky, zatloukali ševci palicemi a kladívky, obrušovali je (taktéž i kůži) pilníky, rašplemi nebo brusným kamenem a používali i kleště – štípací na vytahování hřebíčků nebo patentní na spojování nýtů. Předfinální úpravy se prováděly hladítky na vyhlazení kůže i na úpravu podrážek, na zdobení kůže se používala rádýlka. Hlazení kožených bot se provádělo také ševcovským voskem.

Pro zpevnění materiálu nebo při opravách obuvi používali ševci kovové podkůvky do podpatků pánských i dámských bot. Otvory na tkaničky se tvořily pomocí speciálního kování.

Modernějšími nástroji na výrobu obuvi jsou ševcovské šicí stroje.