TOPlist

Exponát měsíce

telefon - březen 2020

telefon

Telefon (řecky: téle = vzdálený a fóné = hlas) je zařízení, které přenáší zvuk prostřednictvím elektrických signálů.

„Pane Watsone? Pojďte sem, chci vás vidět!“ – tato slova uslyšel vědec Thomas Watson, když si na půdě prohlížel jakýsi zajímavý přístroj. Hlas, který uslyšel, patřil jeho kolegovi Alexandru Grahamu Bellovi, který byl v přízemí budovy. To bylo 10. března 1876.

 

Alexander Graham Bell (1847-1922)

Jako profesor na Bostonské univerzitě se G. Bell zabýval školením učitelů, kteří učili mluvit neslyšící, přičemž zkoumal elektrický přenos zvuku. 

Svůj výzkum začal v roce 1874. Použil tónový telegraf, ale při jednom z pokusů zařízení selhalo. Bell požádal asistenta Watsona, který byl na druhém konci linky, aby poklepal na kovový jazýček, který podle něj uvázl na pólu magnetu. Asistent tak učinil a Bell zjistil, že jazýček na jeho straně linky se začal pohybovat a vydávat stejný zvuk.

 

I když je za vynálezce telefonu považován Graham Bell, o jeho prvenství se vedly mnohé spory. Podle nejnovějších údajů vynalezl telefon již v roce 1849 italský vynálezce Antonio Meucci. Obecně by se dalo říci, že telefon je výsledkem mnoha vynálezců, kteří jej postupně zdokona-lovali.

(My Češi však dobře víme, že strůjcem telefonu byl dozajista génius Jára Cimrman.)

 

Rozšíření telefonního aparátu bylo rychlé, do Evropy se dostal koncem 70. let 19. století.

K prvnímu použití telefonu na našem území došlo 10. dubna 1881, kdy byla zprovozněna 2 km dlouhá telefonní linka z uhelného dolu Richard Hartmann v Ledvicích do železniční stanice v Duchcově. K provozování telefonu byla potřebná státní koncese, majitel se musel zavázat, že nebude telefon zneužívat k protistátním aktivitám. První telefonní ústředna pak vznikla v Praze na Malém náměstí na Starém Městě a rychle následovalo vydání prvního telefonního seznamu. Na humpolecké poště byla veřejná telefonní hovorna s manuální ústřednou zřízena na konci 30. let 20. století.

 

Bakelitový telefon Tesla MN – s místní baterií

Telefon bez číselníku s místní baterií tvořilo sluchátko s mikrofonem a ruční induktor s kličkou, kterým se generoval signál vyzvánění u druhého účastníka nebo v manuální ústředně. Volající sdělil operátorce v ústředně požadované číslo a ta ručně na panelu propojila oba účastníky kablíkem. U prvních typů bylo sluchátko v přední části telefonu, později v zadní části telefonu. Klička byla vždy vpravo. Tento systém se používal v telefonních ústřednách, na železnicích a v armádě.

Vyráběl se v Tesle Liptovský Hrádok od roku 1966.

 

 

článek vyšel v březnovém čísle Zálesí 2020 (57. ročník)