TOPlist

Rok 1918 v Humpolci

 

Humpolec před 1. světovou válkou

 

  

 

na konci roku 1917 / Městská kronika

Co se ve válce sbíralo

Když nedostatek potravin a skoro všech ostatních potřeb začínal býti velmi citelný, chtěla vláda rakouská zachrániti kvapící hlad i nouzi a nařizovala nejen šetření dosavadními potřebami, ale vymýšlela všelijaké náhrady a náhražky, poroučela sbírati všelijaké plody i odpadky, sbírala i kupovala je pro různé ústředny. Odkud je zase zdražené buď prodávala, nebo sama zužitkovala. Tak se tedy koncem třetího roku válečného sbíraly: pecky všeho druhu, kosti, listí stromů na seno, plody slunečnice, plevy ze lnu, pýr, kukuřičné palice, kaštany, plody javorové, jasanové, lipové, žaludy, jeřabiny, plody hlohu, jádra všech druhů, semeno plevele, listí malinové, ostružinové i jahodové, z něhož pořizoval se čaj.

 

leden 1918 / Městská kronika

V lednu 1918 ustavil se v Humpolci po vzoru pelhřimovském a pražském odbor Českého srdce, jenž vytál si za účel pomáhati národnímu sdružení pomocnému „České srdce v Praze“ k zajištění lepší výživy, zvláště výživy mládeže města Prahy a Českých dětí ve Vídni i v okresích menšinových. …

Přední starostí tohoto sdružení bylo sbírati nejprve dary peněžité, dary v potravinách, jichž užito výživy i jinde, a konečně starost s umístěním nemajetných dětí pražských i vídeňských Čechů, jichž výživa všeobecným nedostatkem byla nejvíce ohrožena, do zámožných rodin v okrese humpoleckém. Všechny akce se dařily. Sebrány na penězích i potravinách dary značné; také druhá část činnosti – umísťování cizích dětí – se zdařila. Podařilo se dosti dětí na Humpolecku umístiti. Činnost odboru Českého srdce trvala až do 1. října 1920.

 

6. ledna 1918

Tříkrálová deklarace vyhlášená v pražském Obecním domě. Slavnostní shromáždění českých poslanců a zemských sněmů, v dokumentu odmítli program rakousko-uherské zahraniční politiky.

„Národ náš hlásí se o svou samostatnost, opíraje se o své historické právo státní a jsa prodchnut všecek vřelou touhou, aby ve svobodné soutěži s jinými národy svobodnými a ve státě svrchovaném, plnoprávném, demokratickém, sociálně spravedlivém i na rovnosti všeho občanstva vybudovaném a v hranicích historických zemí a sídel svých a své větve slovanské přispěti mohl k novému velkému rozvoji lidstva, založenému na volnosti a bratrství, přiznávaje v tomto státě národním menšinám plná rovná práva národní,“


                    Obecní dům (Zdroj: www.moderni-dejiny.cz)

 

8. ledna 1918

14 bodů prezidenta Wilsona Americký prezident W. Wilson předložil Kongresu čtrnáct bodů ohledně mezinárodního uspořádání světa po 1. světové válce. Pro vznik samostatného Československa byl důležitý zejména bod 10, který se týkal vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakousko-Uherska.

“Národům Rakousko-Uherska, jehož místo mezi národy přejeme si míti zachováno a zajištěno, budiž dána co nejvolnější možnost autonomního rozvoje.”


                    Prezident W. Wilson (Zdroj: www.moderni-dejiny.cz)

 

19. ledna 1918 / Městská kronika

Zkušebna pro ošacení lidí

Když nastal všeobecný nedostatek látek, oděvů i obuvi, zřizovala vláda různé prodejny těchto věcí, aby usnadnila třídám nemajetným snadnější nákup. Tak zřízena i v Humpolci podobná prodejna v přízemku dívčí školy, kde se v týdnu dvakrát prodávalo, ve středu a v sobotu odpoledne. Předsedou této prodejny byl obchodník Adolf Brock, Zvláštní byl však úřední název prodejny, jenž zněl: Zkušebna pro ošacení lidí. Ale látky na oděv nebyly ani laciné ani valné.