TOPlist

Věda v muzeu

Koho už jste mohli slyšet?

V desátém ročníku cyklu Věda v muzeu jsme slyšeli toto:

8. prosinec - doc. Ing. David Stránský, Ph.D. - Vysychají česká města?

Na této přednášce prozradil David Stránský z ČVUT, jak hospodařit s vodou a jak by města měla reagovat ve svých plánech na případné nedostatky, nebo naopak přebytky, vody.

 

5. leden - doc. PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc. - Partnerské vztahy včera a dnes

Laura Janáčková promluvila o tom, jak hledat a najít životního partnera a prozradila mechanismy, jakými si lidé (i podvědomě) v tomto snažení pomáhají. Některé principy však neplatí pouze u lidí, ale i u zvířat.

 

9. únor - Mgr. Petr Brož, Ph.D. - Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sopkách, ale báli jste se zeptat

Geolog Petr Brož hovořil o funkci sopek, vše názorně předvedl a nakreslil. Spolu s návštěvníky se dotkl i témat souvisejících s pohyby tektonických desek, větrnými proudy nebo leteckou dopravou. Pohovořil i o rozdílem mezi sopkami na Zemi a Marsu.

 

2. březen - prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. - Vyhyneme? aneb Jak dlouho ještě budou lidé plodit děti?

Profesor Jaroslav Petr hovořil o tzv. endokrinních disruptorech, tj. látkách, které mohou způsobit rakovinu, vrozené vady nebo jiné vývojové poruchy, a jejich vlivu na životní prostředí. Tyto látky mají na svědomí problémy některých živočichů s reprodukcí. To může v konečném důsledku vést k vyhynutí celých populací.

 

27. duben - RNDr. Vladimír Socha - Nejhorší den v dějinách Země

Doktor Vladimír Socha z Hradce Králové nás zavedl miliony let zpátky do minulosti, aby vysvětlil, co vedlo k vymírání druhohorních živočichů (zejména dinosaurů) a jak to v té době na Zemi asi vypadalo. Také připomněl, jak se změnilo vnímání a znalosti lidstva o pravěkých tvorech - od bájných draků k reálným, existujícím, i když vyhynulým, živočichům.


Devátý cyklus již proběhl téměř kompletní - tentokrát byl zaměřen zejména na historii.

14. říjen - Mgr. Jakub Izdný, Ph.D. - Svatá Ludmila

Na rok 2021 připadlo 1100. výročí úmrtí sv. Ludmily, české kněžny a světice, babičky sv. Václava. O jejím životě a době přednášelodborník na toto téma a autor publikací o sv. Ludmile Jakub Izdný z Ústavu českých dějin FF UK. Tentokrát se přednáška konala na Malé scéně Centra Mikádo.

 

4. listopad - Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D. - Život a tajemství K. H. Máchy

Tato přednáška se měla původně odehrát již v předchozím cyklu (v listopadu roku 2020 to bylo 210 let od narození tohoto básníka). Antropoložka Lucie Stříbrná z pardubické univerzity přiblížila osudy významného básníka, jeho život, dílo i okolnosti zkoumání jeho ostatků.

 

30. listopad - PhDr. Markéta Skořepová, Ph.D. - České tradice adventu a Vánoc

O českých zvycích a tradicích období adventu, Vánoc a zimy obecně pohovořila etnografka pelhřimovského muzea Markéta Skořepová.

 

3. březen - PhDr. Pavel Holub, Ph.D. - Život v Humpolci za císaře Rudolfa II.

Archivář Pavel Holub objevil v Národním archivu dosud neprobádané dokumenty týkající se Humpolce z přelomu 16. a 17. století. Jeho přednáška ukázala neustálé střety humpoleckých měšťanů s vrchností žijící na hradě Orlík, zaznělo také několik slov o měšťanském pivovaru.

 

7. duben - RNDr. Michal Černý - Hory, jezera, příroda a lidé Kyrgyzstánu

Jedinou přírodovědnou přednášku tohoto ročníku připravil jihlavský geolog Michal Černý, jenž vykonal několik cest (nejen) do Kyrgyzstánu, kde studuje zdejší ekosystémy, zejména ledovce a jezera - jejich práci, pohyb i nebezpečí pro zdejší obyvatele.

 

23. červen - Mgr. Karel Hrdlička - Antisemitismus a jeho různé podoby

Mimořádně v červnu byla zařazena přednáška cestovatele, průvodce a odborníka na židovství Karla Hrdličky, jenž tentokrát mluvil o proměnách a projevech antisemitismu. Tematicky přednáška navázala na akci "Kameny zmizelých" a přopomínku 80 let od transportů humpoleckých Židů do koncentračních táborů.


Osmý ročník Vědy v muzeu byl silně poznamenán pandemií koronaviru, proto se uskutečnila pouze jedna přednáška:

1. říjen - Bc. Jiří Padevět - Krvavé země v Čechách: jaro a léto 1945

Historik, spisovatel a ředitel nakladatelství Academie Jiří Padevět promluvil o životě obyvatelstva českých zemí na jaře a v létě roku 1945, kdy přes naše území ustupovala německá vojska před sovětskou armádou. Přednáška byla zařazena v rámci připomínky 75. výročí od konce 2. světové války.

Fotografie z přednášky zde.

Kvůli vládním nařízením o zákazu shromažďování se neuskutečnilo několik přednášek, které byly přesunuty do dalších ročníků.


Sedmý cyklus je již minulostí, a proto si připomeňme, kdo zde vystoupil:

6. listopad – PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. – 30. výročí od převratu v listopadu 1989

Socioložka Jiřina Šiklová připomněla 30. výročí Sametové revoluce. Nastínila vývoj událostí, které vedly k 17. listopadu 1989 a popsala tento významný den ze svého pohledu jako obyvatelky Prahy.

 

5. prosinec – Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D. – Život a tajemství Wolfganga Amadea Mozarta

Antropoložka z univerzity v Pardubicích Lucie Stříbrná povyprávěla o životě, díle i době W. A. Mozarta, a také o vědeckém zkoumání jeho údajných ostatků. Pro toho, kdo pozorně poslouchal a odpověděl správně na závěrečné otázky, získal sladkou odměnu.

 

9. leden – Mgr. Karel Hrdlička – Židovská mystika a její specifika

Karel Hrdlička zavítal do humpoleckého muzea již potřetí a tentokrát přednášel o duchovním životě Židů, náboženství a symbolice. Přiblížil nám, jak je obtížné proniknout do židovského učení a porozumět mu.

 

5. únor – doc. RNDr. Ladislava Horáčková, Ph.D. – Mezinárodní expedice v Egyptě z pohledu antropologa

Antropoložka, tentokrát z brněnské Masarykovy univerzity, Ladislava Horáčková nás vzala na výlet do Egypta, kde se zúčastnila 11 mezinárodních egyptologických výprav. Popsala jak práci na nalezištích, tak také obyčejný život v tomto severoafrickém státě.

 

5. březen – RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D.; Pavel Bezděčka – Příroda a krajiny Ománu

Zoologové z Muzea Vysočiny Jihlava, manželé Bezděčkovi, zase cestovali po Ománu, sultanátu na jihovýchodě Arabského poloostrova. Ukázali jeho (možná překvapivě) bohatou faunu a flóru, liduprázdné čisté pláže, ale také třeba kvalitně postavené dálnice. Omán je jedním z nejbezpečnějších a nejbohatších státu světa.

 

 

8. duben – doc. Ing. David Stránský, Ph.D. – Vysychají česká města?

TATO PŘEDNÁŠKA BYLA Z DŮVODU ŠÍŘENÍ KORONAVIRU PŘESUNUTA DO NÁSLEDUJÍCÍHO CYKLU VĚDY V MUZEU!

Více fotografí z přednášek i dalších muzejních akcí naleznete zde.


Šestý cyklus přednášek skončil. Zopakujme si proto, koho jsme mohli vidět a slyšet:

Ještě před zahájením tradičního cyklu proběhly tři přednášky v rámci "Minivědy" k osmičkovým výročím. Slyšet jsme mohli PhDr. Petra Blažka, Ph.D. mluvit o pražském jaru a srpnové okupaci 1968, Mgr. Lubomíra Anděla o roku 1948 a PhDr. Pavla Holuba o rakouských a československých úřednících na počátku 20. století.

   

 

1. listopad – Mgr. Jan Dygrýn, Ph.D.; Ing. Josef „Joe“ Vochyán, Ph.D. – Josef Dygrýn: pilot RAF

Šestý cyklus zahájili Jan Dygrýn a Josef Vochyán, kteří připomněli osudy druhoválečného pilota anglické RAF Josefa Dygrýna, jenž prožil mládí v Hněvkovicích a Lhoticích na Humpolecku.

  

 

6. prosinec – Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová – Počasí, opravdu nás paměť neklame

Magistra Adéla Holubová Šmejkalová nám povyprávěla o vývoji a změnách počasí za posledních 30 let, kdy probíhají měření na Národní atmosférické observatoři Košetice.

 

7. únor – Mgr. Karel Hrdlička – Stát Izrael a jeho vývoj od roku 1948 do současnosti

Karel Hrdlička navázal na svou přednášku z minulého cyklu a nyní představil nedávnou historii a současnost Státu Izrael a přiblížil situaci na Blízkém východě.

 

21. únor – RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D. – Společenský život hmyzu

Zooložka Klára Bezděčková, tentokrát netradičně uprostřed měsíce, přivezla do Humpolce nejen svého manžela, taktéž zoologa, ale hlavně spoustu drobné havěti (v prezentaci). Vysvětlila, jak funguje partnerský život některých druhů hmyzu, jak se starají o své mladé, jak spolu některé druhy bojují nebo si vzájemně prospívají.

 

7. březen – PhDr. Markéta Skořepová, Ph.D. – Počátky emancipace v Čechách

Etnografka pelhřimovského muzea doktorka Markéta Skořepová přednášela o počátcích a průběhu snah emancipace a zrovnoprávnění žen nejen v české společnosti.

 

11. duben – RNDr. Jana Horáčková, Ing. Antonín Horáček – Lidé a příroda Vietnamu

Manželé Horáčkovi se v současné době věnují cestování a fotografování exotických krajin. Spolu s nimi jsme procestovali Vietnam od severní oblasti Sapa až k jihu do delty Mekongu.

 

Více fotografiií z jednotlivých přednášek i dalších muzejních akcí naleznete zde.


Pátý cyklus přednášek je celý za námi, připomeňme si, kdo a s jakými tématy k nám zavítal:

2. listopad - prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. - Bio a GMO: věda mezi pověrou a magií

Pátý cyklus zahájil povídáním o geneticky modifikovaných organismech, biopotravinách, superpotravinách, radiomutantech a potravinách nového typu profesor Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty UK v Praze

 

7. prosinec - Pavel Bezděčka, RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D. - Jambo, karibu Kenya!
 
V Humpolci již dobře známí manželé Bezděčkovi v prosinci povyprávěli o cestě za zvířaty do Keni provedli posluchače národními parky a rezervacemi Massai Mara, Naiorbi, Lake Nakuru, Buffalo Springs či Samburu.
 
 
 
 
4. leden - Mgr. Jaromír Maštera – Co prozradí žáby zpěvem?
 
Jaromír Maštera, herpetolog a předseda spolku Mokřady - ochrana a management v lednu přiblížil obojživelníky Vysočiny. Jejich hlasové projevy, místa, kde se s nimi v krajině můžete setkat i ohrožení, kterému řada z nich čelí.
 
 
 
1. únor - Mgr. Karel Hrdlička - Kořeny, vznik a vývoj státu Izrael
 
Průvodce, cestovatel a učitel hebrejštiny Karel Hrdlička v únoru vylíčil, jaké byly historické kořeny státu Izrael, jací myslitelé jeho vznik podporovali a jakým způsobem se jim nakonec myšlenku jeho vzniku podařilo zrealizovat. 
 
 
 
1. březen - Mgr. Lenka Hájková - Radonová voda - léčivá energie z nitra Země
 
Geoložka Lenka Hájková v březnu vysvětlila fyzikální podstatu radioaktivity, jak radioaktivita léčí a při jakém onemocnění ji je možné využít. Popsala také prozkoumané radiokativní studánky na našem území.
 
 
 
5. duben - PhDr. Miroslava Kvášová - Velký smog londýnský – od Donory po Peking
 
V dubnu cyklus uzavřela Miroslava Kvášová, historička z Muzea Vysočiny Pelhřimov, povídáním o historii znečištění ovzduší v důsledku průmyslové činnosti. 
 
 
 
Více fotografií z pátého cyklu přednášek naleznete zde.

Ve čtvrtém cyklu přednášek vystoupili:

2. listopad - Bc. Helena Ederová - Historie finančnictví a finanční gramotnost

Čtvrtý cyklus zahájila Helena Ederová, ředitelka humpolecké pobočky Partners market, která hovořila o dějinách financí i platidel a o významu i zásadách finanční gramotnosti. 

 

7. prosinec - PhDr. Markéta Skořepová - Tradiční české Vánoce

O vánočních zvycích a tradicích promluvila v prosinci etnografka z pelhřimovského Muzea Vysočiny doktorka Markéta Skořepová. Připomněla, jak Vánoce slavili naši předci, co z jejich zvyků nám dosud přetrvalo a na co už jsme možná zapomněli.

 

4. leden - Pavel Bezděčka, RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D. – Přírodou Peru - Andy

V lednu do muzejní kavárny zavítali s druhou částí cestovatelsko-zoologické přednášky manželé Pavel a Klára Bezděčkovi, zoologové z jihlavského muzea. Tentokrát jsme se s nimi vypravili na horské vrcholky And.

 

1. únor - doc. Ing. Jan Klusák, Ph.D. - Až se ucho utrhne – o únavě materiálu a jiných patáliích

Plná pokusů a experimentů byla únorová přednáška docenta Jana Klusáka z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR. Jak vznikají lomy v různých druzích materiálů jsme si tak mohli ověřit v přímém přenosu a v některých případech i na vlastní kůži.

 

22. únor - Prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc. - Souputníci našeho těla

V březnu do muzea společně se svými tasemnicemi dorazil profesor Julius Lukeš, světově uznávaný odborník v oboru parazitologie. Profesor Lukeš mluvil o pozitivním vlivu mikrobiomu a eukaryomu na lidský organizmus, jednoduše o tom jak a čím nám mohou být bakterie a paraziti prospěšní.

 

5. duben - RNDr. Jan Pretel, CSc. - Máme se obávat budoucího vývoje klimatu?

Čtvrtý cyklus přednášek uzavřel v dubnu doktor Jan Pretel, klimatolog a vědecký tajemník Českého hydrometeorologického ústavu. Seznámil s historickým vývojem klimatu, jeho současným stavem a nastínil i pravděpodobné prognózy do budoucna.

Více fotografií ze čtvrtého cyklu přednášek naleznete zde.

____________________________________________________________________________________

Ve třetím cyklu přednášek vystoupili:

4. listopad - Prof. RNDr. Jan "Šuspa" Lepš, CSc. - Papua-Nová Guinea očima biologa

Třetí cyklus zahájil profesor Lepš, který nad zajímavými videi i fotografiemi hovořil o tropickém pralese a jeho obyvatelích. Naučil nás základy jazyka pidgin a přivezl na ukázku i několik rekvizit.

  

 

10. prosinec - doc. Mgr. Petr Grulich, Ph. D. - Četnické humoresky vážně

Docent Petr Grulich popsal organizaci a strukturu československého četnictva v letech 1918 - 1945, jeho vztahy k ostatním bezpečnostním sborům ČSR i každodenní život a starosti příslušníků. Zmínil některé zajímavé případy a pobavil zejména líčením četnických leteckých hlídek v předválečném období.

 

6. leden - Mgr. Bohumír Dragoun – Hrad Orlík pohledem archeologa

Lednová přednáška se nesla v regionálním duchu. Magistr Dragoun popsal nové nálezy, které se během posledních let podařilo odkrýt na hradě Orlíku - mezi těmi nejzajímavějšími například dochovanou šachovou figurku, špendlíky či celou další hradní kuchyni a provedl také výstavou Život na hradě, která byla ve výstavním sále k vidění po celý leden.

 

3. únor - Pavel Bezděčka, RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D. - Přírodou Peru – Národní park Manu

O únorovou přednášku se postarali manželé Pavel a Klára Bezděčkovi, zoologové z jihlavského muzea. Během bezmála dvou hodin nás provedli peruánským pralesem, uchvátili nádhernými fotografiemi i zvukovými nahrávkami a pobavili veselými historkami z cest.

 

2. březen - Mgr. Hana Prokšová - Čeština neohrožená

Mgr. Hana Prokšová z oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR na dubnové přednášce představila jazykovou poradnu a internetovou jazykovou příručku a hovořila o (ne)úpadku mateřštiny, novotvarech i jazykových záludnostech.

 

6. duben - Prof. Václav Hořejší, Ph.D. - Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém

Třetí cyklus přednášek uzavřel v dubnu profesor imunologie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy a ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Hořejší, který povídal o imunitním systému.

 

Více fotografií ze třetího cyklu přednášek naleznete zde.


Ve druhém cyklu přednášek vystoupili:

6. listopadu 2014 – Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. – Rozdíly mezi ženami a muži pohledem neurofyziologa.

Profesor Vyskočil k nám s housličkami a přednáškou na téma neurologických rozdílů mezi muži a ženami zavítal v rámci Vědy v muzeu již podruhé a zahájil tím druhý cyklus přednášek.

 

4. prosince 2014 -  PhDr. Vlastimil Svěrák - O jihlavských katech

Historik a archivář Státního okresního archivu Jihlava doktor Vlastimil Svěrák přijel v adventním čase s povídáním o jihlavských mistrech popravních. Dozvěděli jsme se, kde a jak kati žili, co všechno jejich profese s sebou přinášela nebo kdy byla v Jihlavě vykonána poslední poprava.
 
 

 

8. ledna 2015 - Mgr. Michal Šimo - Dějiny dobývání elektrické energie

Magistr Michal Šimo hovořil v lednu o dějinách výroby, přenosu a využití elektrické energie. Zmínil důležité milníky v historii energetiky od prvních průkopníků až k nedávné minulosti. Diskutovalo se o tom, jak je dnešní populace na elektřině závislá i jak se tato závislost v průběhu let vyvíjela.

 

5. února 2015 - RNDr. Zuzana Chládová, Ph.D. - Český polární výzkum v oblasti meteorologie a klimatologie v Arktidě

S mrazivým tématem vystoupila v únoru humpolecká rodačka doktorka Zuzana Chládová. Hovořila o nové české polární stanici na souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu, která společně s antarktickou stanicí tvoří základ českého polárního výzkumu. Zjistili jsme, co a jak se v Arktidě zkoumá a jaké jsou výsledky dosavadních výzkumů v oblasti meteorologie, klimatologie a glaciologie.

 

5. března 2015 - prof. PhDr. Milena Lenderová CSc. - Dětství a velká válka

V březnu vystoupila s povídáním o dětství v době první světové války historička profesorka Milena Lenderová z pardubické univerzity. Vysvětlila, jak válečné události zasáhly do života dětí, jaký problém představovalo přerušení vyučování, způsobené rukováním učitelů, nedostatkem uhlí, nasazením žáků i učitelů při polních pracích, ubytováním uprchlíků a epidemií španělské chřipky. 

 

2. dubna 2015 - RNDr. Radek Mikuláš, CSc. - Zkamenělé stopy živočichů

Celý cyklus v dubnu uzavřel ichnolog a objevitel dinosauří stopy v Botanické zahradě v Praze Troji Radek Mikuláš. Doktor Mikuláš osvětlil, že zkamenělé stopy jsou běžnou součástí usazených hornin různého stáří, prostředí vzniku a původu, a že tedy není těžké, když víme kde a jak hledat, nějakou objevit.

 

Více fotografií z druhého cyklu přednášek naleznete zde.

 


V prvním cyklu přednášek vystoupili:

13. listopadu 2013 - Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. – Náš vnitřní čas

První cyklus přednášek zahájila v listopadu 2013 profesorka Helena Illnerová. Skvělá dáma, která v letech 2001 až 2005 předsedala Akademii věd České Republiky. Paní profesorka promluvila na téma našeho vnitřního času, chronologického systému, který řídí náš organismus a zajišťuje jeho správné fungování. 

 

11. prosince 2013 - Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. – Můžeme to jíst? Geneticky modifikované organismy

V prosinci se slova ujal profesor Jaroslav Petr. Hovořil o geneticky modifikovaných organismech. Krom vysvětlení, co to vlastně takzvané GMO znamená, se mohli posluchači dozvědět zejména to, zda jsou pro nás geneticky modifikované organismy přínosem či hrozbou a jakým směrem se ubírá současný výzkum v této oblasti.

 

8. ledna 2014 - Mgr. Petr Hejhal, Ph.D. - Kde jsme se tu vzali? Počátky středověkého osidlování Vysočiny

S tématem archeologie na Vysočině přijel v lednu doktor Petr Hejhal z jihlavské společnosti Archaia v.v.i. Zodpověděl, kdy se lidé poprvé soustavně usadili na Vysočině a proč, jak toto osídlení vypadalo a jaké stopy po něm nachází dnešní archeologové.

 

5. února 2014 - RNDr. Petra Urbanová, Ph.D. - Forenzní antropologie

V únoru dostala prostor vedoucí Ústavu biologické antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy University v Brně doktorka Petra Urbanová. Osvětlila, co je náplní práce antropologa ve službách kriminalistiky a ukázala, čím se liší práce skutečných forenzních expertů od obrazu, vytvořeného na základě detektivních filmů a seriálů.

 

 

12. března 2014 – RNDr. Karel Malý, Ph.D. – Poklady v podzemí

Březnové přednášky se ujal Karel Malý, geolog a ředitel jihlavského Muzea Vysočiny. Doktor Malý pohovořil o tom, jaké nerostné bohatství Vysočina ukrývá a o jeho těžbě v minulosti i dnešních dnech.

 

2. dubna 2014 – RNDr. Jiří Grygar, CSc. – Pohledy do nebe

V dubnu do humpoleckého muzea zavítal významný český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy doktor Jiří Grygar. Návštěvníky nechal nahlédnout do kosmu pomocí snímků vesmírných objektů, pořízených ze Země i kosmických družic. V komentovaném promítání nám přiblížil objekty jak ze Sluneční soustavy, tak ze samé hranice nám známého Vesmíru.

 

22. května 2014 – Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. – Rozdíly mezi ženami a muži pohledem neurofyziologa.

Sérii přednášek ukončil květnovým vystoupením význačný český neurofyziolog a pelhřimovský rodák profesor František Vyskočil. Velmi poutavou a zábavnou formou přiblížil rozdíly mezi muži a ženami a svou přednášku doplnil hrou na housle.

 

Více fotografií z prvního cyklu přednášek naleznete zde.