Muzeum Humpolec

Exponát měsíce / Z muzejních sbírek

valcha - únor 2021

valcha

Historie praní prádla

Se vznikem textilního oděvu také vznikla potřeba údržby jeho čistoty. Nejstarší způsob čištění oděvů můžeme vidět na vyobrazení starých Římanů a Egypťanů, kteří šlapali po prádle ve velkých kádích.

Běžně se prádlo pralo v čisté tekoucí vodě v potocích nebo rybnících, kde se namočilo a otloukalo o kámen, později se začaly používat různé plácačky, kterými se špína z prádla vytloukala. Nakonec se prádlo vymáchalo a vyždímalo. Velkým pokrokem byl v 1. polovině 18. století vynález prací desky – valchy.

V Čechách se valchy používaly až do poloviny 20. století, kdy se rozšířilo používání elektrických praček.

Slovo praní je odvozeno od slova bíti, tlouci a vychází ze starého způsobu praní, kdy se do prádla ve vodě bušilo různými tlouky a plácačkami.

Valcha je nástroj, který se používal k praní prádla, také ale k výrobě plsti.

Je to obdélníková deska, kde se střídají rovnoběžné vlnité výstupky a žlábky. Původním materiálem pro výrobu valch bylo dřevo. Na přelomu 19. a 20. století, se začaly vyrábět i z jiných materiálů – pálená hlína, kámen, plech, sklo, porcelán. Valcha se vložila do kádě či necek s vodou, do které se přidalo mýdlo. To se jako prací prostředek rozšířilo ve 12. století, před tím sloužilo také k léčebným účelům. Praná textilie se tlačila kolmo na směr žlábků, a tak docházelo na rýhách valchy k jejímu rychlému stlačování, a tím se z ní uvolňovala špína. Později se začala používat mechanická valcha, která se kývavě pohybovala po prádle. To přinášelo úlevu hlavně pradlenám, které nemusely mít ruce stále ve studené vodě. Nevýhodou ale bylo, že se prádlo třením o hrubý povrch rychleji ničilo. Praní na valše bylo fyzicky velmi namáhavé, proto pradleny na počátku 20. století s úlevou přivítaly vynález pračky, která jejich úlohu převzala.

K praní prádla se používaly necky, které nechyběly v žádné domácnosti. Měly široké využití – namáčení prádla, praní, koupání, v hospodářství při zabíjačkách. Necky se vyráběly ze dřevěných prken, někdy byly zpevněny plechem. Postranní prkna byla protažena a byly z nich vyřezány rukojeti.

Neckám se říkalo také vantroky.